Česká televize a Český rozhlas připravují na pondělí 22. června jednodenní výstražnou stávku, která má zasáhnout většinu jejich programů i online služeb. Protest souvisí s plánovanou změnou financování veřejnoprávních médií a organizuje jej iniciativa Veřejnoprávně spolu s odbory obou institucí.
Před budovou Českého rozhlasu v Praze dnes zástupci stávkového výboru uvedli, že stávka se má dotknout všech programů ČT a rozhlasu s výjimkou dětských stanic. Podle reportéra ČT Jana Moláčka se dopad projeví i na sociálních sítích, v iVysílání, na webech a v teletextu. U rozhlasu se počítá se společným vysíláním stanic včetně regionálních, ale bez Rádia Junior.
Rozhlas chystá krátké stávkové vstupy
Ve vysílání rozhlasu se mají během dne opakovaně objevit krátká informativní sdělení, která podle informací Médiáře potrvají zhruba minutu. Celoplošné, regionální i digitální stanice se mají několikrát propojit do jednotného vysílání, které bude mít charakter stávkového vstupu. Symbolickou podporu mají dodat také hudební tělesa rozhlasu, včetně Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Televizní část iniciativy podle Moláčka podobu stávkového vysílání ještě dolaďuje. ČT však na pondělí zároveň připravuje protestní shromáždění před budovou zpravodajství mezi 12. a 13. hodinou. Stávkující mají podpořit i některé známé tváře, účast politiků se ale podle stávkového výboru nevyjednává.
Podporu stávce vyjádřily vyšší stovky zaměstnanců ČT, konečné číslo má být jasné až v pondělí, až se dokončí sčítání podpisů. V Českém rozhlase podle Jana Hergeta podpořilo protest tisíc zaměstnanců a externistů.
Stávkující mluví o obraně veřejné služby
Jan Herget i Jan Moláček označili stávku za poslední možnost, jak upozornit na podle nich rostoucí tlak na nezávislost veřejnoprávních médií. Tvrdí, že zaměstnanci při protestu neporuší zákony, kodexy ani memoranda o veřejné službě a že i během stávky doručí veřejnou službu. Zároveň avizovali, že jsou připraveni i na tvrdší protesty.
Podle stávkového výboru hrozí veřejnoprávním médiím masivní propouštění, pokud projde vládní návrh změny financování. Česká televize dříve uvedla, že při výpadku 1,3 miliardy korun by musela propustit 300 až 500 lidí. Rozhlas mluví o zhruba dvou stovkách pracovních míst. Stávkující upozorňují i na riziko oslabení pracovní autonomie a na podle nich radikální omezení rozpočtů.
Herget současně tvrdí, že vláda dosud nevysvětlila, proč má být stávající model financování prostřednictvím poplatků nefunkční. Podle něj obě instituce po dvě dekády plnily zákonné povinnosti s rozpočty, které zůstávaly zmrazené a nereflektovaly rostoucí náklady.
Vedení médií protest respektuje
Generální ředitelé Českého rozhlasu i České televize rozhodnutí zaměstnanců respektují. René Zavoral uvedl, že rozhlas bude usilovat o to, aby i v den stávky zachoval základní zpravodajský servis a nezbytné služby veřejného zájmu. Zároveň slíbil transparentně informovat posluchače o případných změnách ve vysílání.
Rozhlas uvedl, že informování o stávce má probíhat odděleně od běžného zpravodajství a publicistiky, aby byly dodrženy zákonné požadavky na objektivitu, vyváženost a nestrannost i kodex veřejnoprávního média. Podobně už dříve reagovalo vedení ČT. Generální ředitel Hynek Chudárek řekl, že Kavčí hory zajistí, aby všechny programy veřejnoprávní televize vysílaly v pondělí beze změny.
Odbory svolaly podporu veřejnosti
Odborový svaz OS Media svolal na den stávky tiskovou konferenci, na níž chce požádat veřejnost o podporu v boji za demokratické instituce. Předseda svazu Jan Křemen uvedl, že nejde jen o poplatky, ale podle něj především o způsob projednávání zákonů v demokratickém procesu včetně účasti odborů.
Na pondělní konferenci v Radio Café na Vinohradské třídě má dorazit i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Iniciativa i odbory chtějí podle Křemena upozornit na širší problém ochrany veřejné služby a pracovních podmínek v institucích, které mají ze zákona sloužit veřejnosti.