Vláda chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je přímým financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Premiér Andrej Babiš tvrdí, že změna nemá znamenat ovládnutí veřejnoprávních médií, vedení obou institucí však po pondělní schůzce odcházelo spíše s pocitem, že mu bylo oznámeno hotové rozhodnutí.
Ministr kultury Oto Klempíř má dnes předložit vládě návrh zákona, který má změnit systém financování veřejnoprávních médií. Kabinet má zároveň řešit i konkrétní částku, kterou by Česká televize a Český rozhlas ze státního rozpočtu dostávaly. Babiš po jednání koalice s vedením institucí na síti X uvedl, že financování má být „férové a předvídatelné“ a obsahovat inflační doložku.
Ředitelé ČT a Českého rozhlasu čekali víc než ujištění
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek po schůzce řekl, že o penězích se vůbec nemluvilo. „O poplatcích dnes vůbec nebyla řeč,“ uvedl a dodal, že od jednání čekal konkrétnější debatu. Podobně se vyjádřil i ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, který podle svých slov dál předkládá argumenty pro zachování stávajícího systému.
Zavoral zároveň uvedl, že ujišťování o tom, že nejde o ovládnutí médií, slyšel na schůzce opakovaně. Přesto vedení obou institucí podle jeho slov zůstává k navrhované změně skeptické. Podle jejich pohledu zatím není jasné, jak by nový model financování fungoval v praxi a kdo by měl nad prostředky faktickou kontrolu.
Argument o 17 zemích EU a spor o nezávislost
Babiš svůj záměr opírá o tvrzení, že v 17 členských státech Evropské unie funguje financování veřejnoprávních médií jinak než prostřednictvím koncesionářských poplatků. Podle něj systém dává smysl méně než dříve, protože lidé dnes sledují obsah hlavně přes streamovací služby a mají k dispozici širokou nabídku médií.
Kritici ale namítají, že poplatky nejsou jen platbou za službu, kterou někdo sleduje nebo poslouchá. Jsou podle nich také pojistkou proti tomu, aby veřejnoprávní média nebyla závislá na každoročních rozpočtových rozhodnutích vlády. Právě tento argument zazněl i od vedení rozhlasu, které upozorňuje, že navrhovaný systém zatím podle předložených informací takovou garanci neposkytuje.
Debata tak podle všeho není jen o tom, zda je poplatkový model moderní, nebo zastaralý. Jde především o to, jak silně by byly ČT a ČRo navázány na státní rozpočet a zda by i poté mohly fungovat bez politického tlaku. Tuto otázku zatím vláda podle kritiky neobjasnila dostatečně konkrétně.
Plán od ledna 2027 naráží na pochybnosti
Ministr kultury trvá na tom, že nový systém chce prosadit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ale tento termín považuje za nereálný. Situaci komplikuje i to, že původní komplexní mediální zákon byl po množství připomínek stažen a nyní se pracuje s užší úpravou zaměřenou hlavně na financování.
Vedení veřejnoprávních médií navíc není v tlaku samo. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu jsou ve stávkové pohotovosti, návrh kritizuje opozice, novinářské organizace i část veřejnosti. Nespokojenost panuje i proto, že ještě v květnu 2025 vstoupila v platnost novela, která poplatky zvýšila — televizní ze 135 na 150 korun a rozhlasový z 45 na 55 korun.
Systém, který vláda označuje za zastaralý, byl tedy upraven teprve nedávno. O to citlivější je otázka, zda jeho nahrazení přímým financováním ze státního rozpočtu skutečně posílí efektivitu, nebo naopak otevře prostor pro zásahy do nezávislosti médií. Zatímco vláda mluví o modernizaci, vedení ČT a Českého rozhlasu zatím slyšelo hlavně ujišťování bez konkrétních čísel.